• titulka.jpg

Lekce wydy 2

Následující text navazuje na články lekce wydy - úvod a Lekce wydy 1, které vám před přečtením tohoto článku doporučuji prozkoumat.
Tématicky nejbližší zde uveřejněné články jsou též: Wyda a druidi, Kruhy bytí a články typu Řeč našeho těla - stručný slovník (promluva našeho těla k nám samým)

Na začátek bych ráda citovala pár slov mistra Thicha Nhata Hanha, pokud dovolíte. Tento muž dosáhl za svého života opravdu hlubokého pochopení podstaty bytí a vykonal mnohé pro lidi. Velice si jej vážím a budu moc ráda, když i vy pocítíte v jeho slovech pravdu. Ta slova, jež mám na mysli, zní:

"Některé vlny na hladině oceánu jsou velké a některé malé. Zdá se, že vlny se rodí a zase umírají. Ovšem podíváme-li se hlouběji, zjistíme, že ačkoliv přicházejí a odcházejí, jsou současně vodou, která je zde stále. Výrazy jako malý a velký, zrození a smrt můžeme použít, mluvíme-li o vlnách, voda je však prosta rozlišování. Pro vlnu je osvícený okamžik, kdy si uvědomí, že je vodou. V té chvíli všechen strach ze smrti zmizí. Budete-li se hluboce věnovat praxi, přijde den a vy si uvědomíte, že jste osvobozeni od narození a smrti, osvobozeni od mnoha nebezpečí, která na vás útočila předtím. Jakmile dojdete k tomuto poznání, už pro vás nebude žádný problém postavit loď, která vás může převést přes vlny narození a smrti. Budete se smát a pochopíte, že není nutno opustit tento svět, aby byl člověk svobodný. Poznáte, že nirvána, či království nebeské (je jedno, jak to nazýváte), je na dosah ruky, dosažitelné v každém okamžiku..."

"Učení nebo teorie jakéhokoliv náboženství je jen prstem ukazujícím na Měsíc, není to Měsíc samotný." Pojďme se tedy spolu oddat praxi, která je onou "cestou na Měsíc", cestou za "utišením" a pronikavým vhledem, cestou za překonáním všech pojmů a nalezením pravé podstaty bytí...


"Kočičí cvik" - jeden z mnoha cviků prvního stupně: posilování bytostních polí (zde konkrétně mentálního)

Mnoho cviků wydy (nebo třeba i jógy) bylo odvozeno od pohybů zvířat. Tito tvorové mají v sobě jakési zvláštní "kouzlo", nedbalou eleganci a obdivuhodnou přirozenost. Jsou sice uvnitř abredu, ale to většina lidí také. Jen opravdové, trpělivé úsilí a pochopení nám může pomoci prolomit jeho hráz a stanout v gwenwydu (viz. článek Kruhy bytí), kruhu "Bílého světla". Zvířata to nedokáží, tedy ne na své "zvířecí" úrovni, jsou na to příliš pudová, příliš nepřemýšlivá, příliš "nebdělá" - příliš si neuvědomují své jednání a jeho důsledky. Ovšem přesto jsou v jejich podstatě zakořeněny věci, které mnohým z nás chybí. Zvíře nezabije, pokud nemusí. Zvíře se na vás nebude dlouho hněvat. Zvíře za sebe nepošle do války tisíce nevinných. Zvíře se nepřetvařuje, nebude vás pomlouvat, bude se k vám chovat upřímně a projeví vám svou lásku. Zvíře je věrné těm, jež miluje. Zvíře vás nezradí. Zvíře umí být vděčné...

Snoubí-li se v jednom člověku jeho dobré vlastnosti "lidské" a dobré vlastnosti "zvířecí", (které v sobě má každý, jen možná ne v dostatečné hodnotě) je takový člověk na dobré cestě k prolomení abredu.

Každé zvíře, stejně jako každý člověk má přirozeně své specifické vlastnosti, vždycky však existuje něco, co poutá celou skupinu. Třeba snad všechny kočky jsou svobodomyslné. Tato myšlenka a staletí pozorování daly vzniknout cvikům, jež v těch, kdo je praktikují, rozvíjejí právě dobré vlastnosti a někdy i schopnosti typické pro určité zvíře...

První cvik tohoto typu, který mě v Irsku naučil můj moudrý učitel, druid Ivar, se nezývá "Kočičí cvik". Nikdy jsem se s ním nesetkala v písemné formě, takže vám nemohu dát typ na žádnou publikaci, v níž by se vyskytoval, ale o to lépe se vám pokusím vysvětlit, jak jej správně provést...

Na rozdíl od mnoha dalších indoevropských kultur Keltové kočky neuctívali, ovšem přesto je v jejich mytologii o nich řada zmínek. Jejich role byly různé, povětšinou se s nimi však setkáváme jako s archetypem strážců brány do Jiného světa. Z toho vyplývá pojetí kočky jako symbolu jakési "pečeti" duchovní síly. Kočka - tvor od přírody nezávislý - svými pohyby vyjadřujíc svou podstatu tak "dala vzniknou" cviku, jenž podporuje tvorbu nezávislých názorů, posiluje sílu mysli a vůbec mentální pole, posiluje koncentraci a věštecké a jasnovidecké schopnosti, dává sílu a radost do života, neboť živlem koček je oheň, a podporuje přemýšlivost a pohotovost ruku v ruce...

Výchozí pozice kočičího cviku je v kleku na patách, přičemž se opíráme o prsty nohou a ruce máme před koleny rovnoběžně levou vedle pravé (cca 10 centimetrů od sebe) a se špičkami prstů před sebe. Záda máme rovná, hlavu vzpřímenou a soustředíme se na pocit radosti ze cvičení a ze života vůbec, snažíme se vystříhat všech negativních pocitů. Dýcháme vědomě, pravidelně a zhluboka do hrudi i do břicha a to po celou dobu cviku. Pomalu a velice plynule při nádechu s rukama stále na zemi vyhrbíme záda a přehoupneme se ze špiček na celá chodidla, nohy máme volně narovnané, takže vlastně stojíme v předklonu s rukama dál od těla. Vytahujeme záda na horu, jako by nás za ně někdo chtěl zvednout, ale plochou chodidel i dlaní se stále dotýkáme země, pociťujeme s ní kontakt a uvědomujeme si každý náš pohyb. V pozici vytrváme devět nádechů a při výdechu se vrátíme zpět do výchozí pozice a plynule na to navazujeme dalším pohybem (nezapomínáme dýchat) - ruce suneme po zemi před sebe jak nejdále můžeme až cítíme slabé napětí v zádech. S nádechem se postavíme "na všechny čtyři" - na celé dlaně a na kolena. Opět vyhrbíme záda a v pozici setrváme po devět nádechů. S výdechem se vrátíme do výchozí pozice, kde se jedenkrát nadechneme a s výdechem, který pro nás znamená hluboké uvolnění, se dotkneme hlavou země a nohy položíme na nárty. Záda máme kulatá a celé tělo volné. Vnímáme, jak se naše tělo dotýká země. V této pozici setrváme dokud se nám bude chtít (cca tři minuty). Vnímáme, jak s každým nádechem do našeho těla přichází síla a jak se s každým výdechem rozšiřuje po celém našem těle. Pak se s nádechem vrátíme do výchozí pozice. Tento pohyb pro nás musí znamenat klid a zároveň sílu. Musíme pociťovat mír, radost a lásku, jako když se díváme do očí člověku, na němž nám záleží. Tyto pocity jsou přinášeny vědomým dechem a "bdělostí", vnímejte každý svůj pohyb, každý okamžik, každý pocit, každou myšlenku. Naplněni tímto vším si můžete říct, že jste tento cvik zvládli opravdu správně...

Pro lepší koncentraci je dobré zavřít oči. Posilujícími prvky jsou různé tvrdé minerály (doporučuji rudé nebo oranžové - ohnivé, jako jsou kočky - např. karneol nebo rubín). Kočky také byly odpradávna považovány za ochránce lidí narozených ve znamení jilmu, což je ideální strom, v jehož blízkosti tento cvik provádět. Vhodné denní doba je ráno. Tento cvik je příliš silný, aktivizující apod., než aby bylo vhodné praktikovat jej večer před spaním.


Na závěr bych ještě chtěla upozornit, že protože je všechno pomíjivé, nesmíte s praxí přestat ani tehdy, kdy se vám bude zdát, že jste se dostali tam, kam jste chtěli. Není třeba trávit cvičením hodiny denně, ale je třeba dbát na pravidelnost. Stačí pár minut každý den. Též není radno délku pravidelného cvičení nepravidelně střídat podle toho, jak se vám to kdy hodí. Nemusíte běžet, stačí, když půjdete, stačí, budete-li postupovat vpřed (koneckonců i cesta může být cíl). Naopak snižování času cvičení nebo jeho úplné vynechávání vás nechá na mrtvém bodě, který ovšem stržen vírem pomíjivosti bude couvat, takže se vaše úsilí stane marným. Dostanete se tak do víru pochybností, strachu a utrpení, dostanete se tak tam, kam jste si nepřáli - tam, kam lidé bezbožní a duchovně nezpůsobilí, kteří si dobrovolně nechávají příležitost, jíž máme všichni, protékat mezi prsty. Tak někdy pro svou "nevědomost" škodí celému lidstvu. Neuvědomují si, že jsou součástí přírody a že všechno souvisí se vším. Chápou svět v pojmech a představách, od nichž se nedokáží oprostit a pohlédnout přes ně. Je to především naše hloupost, co může za naše utrpení (přečtěte si, pokud chcete, k tomuto tématu příběh - viz. článek O zrodu jara). Ovšem nevyčítejte to těmto lidem, dejte jim novou šanci pochopit a být užiteční. Možná jen neměli takové podmínky jako vy. Nebraňte se dialogu s nimi. Musíme obejít celý kruh, abychom pochopili všechny jeho body, leč pak opět staneme na tomtéž místě, z něhož jsme vycházeli. Později již nebude pro vás potřeba, abyste mluvili o vyšších věcech, ať už jim dnes říkáte jakkoliv, vaše chápání přesáhne díky zkušenosti všechny pojmy a představy, ale do té doby je potřeba udělat si jasno v tom, co vyjádřit lze...