• titulka.jpg

České menhiry, vztyčené kameny v Čechách

   Jsou v Čechách opravdové menhiry, nebo nejsou? A co tedy řada vztyčených - anebo povalených kamenů znamená? Jsou to megalitické památky? Má význam o nich bádat z hlediska historie, geologie, paleogeologie, mytologie, archeoastronautiky , nejnověji záhadologie?.rozhodně to význam má už z toho důvodu, že tu jsou.

Geologické hledisko je celkem jasné. Hledisko historické - znamená ujasnit si, co to vlastně je menhir.
  Slovo menhir pochází z dolnobretonské keltštiny a znamená dlouhý kámen. Menhiry jsou charakterizovány jako vztyčené kameny - tedy dostaly se do této polohy něčím přičiněním, někdo je vztyčil. Z tohoto hlediska jsou české menhiry rozhodně menhiry - tedy vztyčené kameny. Dá se říci, že i dlouhé kameny. Zda jsou to megality, anebo zda všechny kameny, jevcíc vlastnosti menhiru, vyskytující se v Čechách, lze označit také jako megality - tedy zda vznikly lidskou činností někdy v mladší době kamenné či době bronzové - tak to je právě předmětem archeologie. Tady samozřejmě v mnoha případech lze těžko určit, jak dlouho kámen, označovaný jako menhir, na svém místě stojí. Většina z nich je opředena legendami, které lze vystopovat do středověku. Dále nikoli - chybí záznamy. Na druhé straně - menhir může vzniknout i v současnosti?a dokonce to lidé dělají, vztyčují kameny i nyní.. Pokud jde však o těch 27 českých menhirů, které uvádí některá odborná literatura, je délka historie mnohých z nich sporná. Mně například tzv. Zkamenělá panna mezi Lišany a Rakovníkem jako menhir vůbec nepřipadá. Nejen proto, že je velice nízká. Ale především proto, že se vyskytuje na místě charakteristickém pro tzv. smírčí kříž, a v regionu se smírčí kříže vyskytují v podobných podmínkách - umístěny u cest, které nezměnily místo přinejmenším od 15.století (spojnice mezi obcemi), a i její tvar dosti napovídá tomu, že šlo o kříž u cesty, který přišel o ramena.
Na menhir je rakovnická panna nízká, na smírčí kříž je "tak akorát"?a je třeba si uvědomit, že vidět menhir v každém patníku opravdu věci příliš neposlouží. K tomuto kameni (nebo možná k menhiru, který kdysi poblíž stával) se váže velice hezká pověst o zpupné panně, která na koni přeskočila starce. A proto za trest zkameněla. Pověst sice vypadá, že má předkřesťanské jádro, a je skutečné možné, že se vázala k jinému kameni, který zde už nestojí, anebo který byl přepracován v něco jiného?Kámen, který nyní stojí u silnice Lišany - Rakovník lidskou postavu nepřipomíná, a hlavně by dospělé ženě sahal maximálně kousek nad kolena. Muselo by tedy jít o zkamenělou trpaslici. ?.To Kamenný pastýř - nejznámější a nejtajemnější český menhir, stojící v poli u Klobuk, anebo Zkamenělý mnich v Drahomyšli lidskou postavu převyšují. Klobucký menhir má na výšku cca 3,5 m a drahomyšslký 2,2 m. Slavným vztyčeným kamenům v Bretani, Irsku či Skotsku se podobají především tyto dva. K nim se také váží legendy, které byly zaznamenány ve středověku - takže lze usuzovat, že se tradovaly již předtím. Kámen u Drahomyšle je prý zkaměnlý uprchlý mnich ze Žateckého kláštera kapucínů, který uprchl se svou milou a v polích jej dostihla opatova kletba. Klobucký Pastýř prý míval kolem sebe ještě "ovce" - kruh menších kamenů. Ty byly patrně vyvráceny a odstraněny zemědělci . Pastýř sám se každý rok pohne o vzdálenost velikosti špendlíkové hlavičky směrem ke kostelu v Klobukách. Až jej dostihne, nastane konec světa. - Legendy a kameny patří k sobě. Slavné carnacké menhiry se prý o vánocích o půlnoci chodí koupat do moře. Čtyřmetrový menhir na Orkneyských ostrovech tuto noc (tedy na zimní slunovrat) kráčí k jezeru, aby se z něj napil. Kameny a jejich uctívání není ale jenom výsadou severozápadní Evropy. Kamenné baby v černomořských stepích patřily také k dávnému pohanskému kultu. Jejich kult byl živý ještě v 19.století a církví potírán? V Kerloasu v Bretani na velikém menhiru je výčnělek, ke kterému se chodí tisknout novomanželé: mužům zajišťuje, že zplodí hodně potomků, ženám slibuje ohlídat mužovu věrnost? Tento menhir je nejvyšší, který stojí celý, měří přes 11 metrů, a to mu špičku urazil blesk?
  Zatímco v Bretani se menhiry vyskytují v houfech, v řadách, v kruzích, ve střední Evropě jsou vztyčené kameny osamělé. České vztyčené kameny jsou těmi nejvýchodněji usazenými..pokud opravdu z pravěku pocházejí. Datován byl z nich všech totiž pouze jediný: rulový (rula- hornina, příbuzná žule) hrubě opracovaný kámen , původně více nežli 1,5 m vysoký u Libenic u Kutné Hory. Byl zkoumán v 50.letech a datován do mladší doby železné asi 300let př.n.l. Tedy mohli se zde projevit Keltové jako ti, kdo kamenům rozuměli a uctívali je rovněž?Rozhodně stáří bretonských a irských menhirů je o dost vyšší - asi o 3000 let, možná i více. To samé platí o vztyčených kamenech v Německu. Také jsou rozhodně mladší, nežli ty bretonské. České a středoněmecké kameny pocházejí nejspíš z pozdní doby bronzové a halštadtské, ke svým západnějším větším a početnějším bratrům mají nějaký vztah - snad kult Slunce - ale mezi megalitické památky je řadit nemůžeme. Neexistují pro to vědecké důkazy. Některé mohou pocházet z raného středověku, a mají tak vztah k vikingským runovým kamenům.
Z tohoto důvodu o nich nelze mluvit jako o pravých menhirech=megalitických památkách z dob, kdy vznikaly řady v Carnacu, jihoanglické Stonehenge , dolmeny a cromlechy známé z britských ostrovů.
  O vzniku českých vztyčených kamenů existuje řada hypotéz, jednou z nich je populární archeoastronomická hypotéza. Díky ní bylo totiž zjištěno, že kromě obecně známých astronomických směrů, jakými jsou v obzorovém kalendáři azimuty slunovratových východů a západů slunce při slunovratech, obsahuje sestava našich menhirů i speciální azimuty. Toto zjištění vedlo k identifikaci kalendáře, který je na nich založen - je to keltský kalendář. Azimuty východů a západů slunce v době hlavních 4 keltských svátků (Samhain, Imbolc, Beltine, Lughnasad) se prosazují významně mezi spojnicemi jednotlivých lokalit s menhiry. Takže by to znamenalo, že kdysi existoval obzorový klendář tvořený menhiry, a že tedy jejich původ je z období keltské kultury. Že jsou od sebe vzdálené nikoli na dohled? Ale vždyť jich hodně vzalo za své, patrně byly početnější? Jakkoli tato hypotéza působí trochu příliš "vypočítaně" - ty azimuty opravdu odpovídají. A to zase na náhodu nevypadá. Podobně byly prozkoumávány také Kounovské kamené řady, kde se také zaměřovaly azimuty východů a západů slunce při slunovratech a rovnodennostech. I u Řad není jasné, z jakého období pocházejí. Je prokázáno, že ve středověku už tam byly. A je prokázáno, že hradiště z pozdní doby bronzové leží necelý 1 km od nich, a v rovině - vše je umístěno na plošině " stolové hory" Rovina.
  Buď jak buď, kameny jsou tu s námi věky. Patří do krajiny a zaznamenávají její paměť. Mají své příběhy a pamatují si naše příběhy.
Jsou orientačními a energetickými body. Jsou vztyčenými prsty Matky Země. Jsou to naši neoblomní přátelé.

Valenis - Václava Melčová

Kromě vlastních zkušeností a informací roztroušených v různých pramenech zde využívám informací z knihy Karla Sklenáře Tanec obrů, vyd. Academia r. 1996.