"Každé rok v červencu se chodívá na Hostén, posvátnů horu Moravy"? píše se v knize Rok na Hané. Já jsem šel (jel) , počasí nebylo moc ideální, a já se bál, že z toho asi nic nebude. Jak jsem ale přijel do Bystřice p. H. už jsem se těšil na kopec.
Mrholilo, vše se nořilo do kouzelné mlhy , začalo se mi to líbit čím dál tím víc. Kostel se halil do mlhy, pár stánkařů prodávalo svoje zboží , jinak nikde nikdo.
Na Hostýně vyvěrá posvátný pramen ( ! ) , který byl později zasvěcen panně Marii, i v blízkém okolí na prameny není nouze. Skoro celá hora je silně "pokřestanštělá" , jsou tu dokonce 2 křížové cesty. Oppidum mělo zřejmě strážní funkci a chránilo obchodní stezky, za dobré viditelnosti je možné dohlédnout až na Staré hradisko! Nemohl jsem to ale ověřit kvůli všudypřítomné mlze.
Historie hory začíná v době bronzové, kdy ji obýval lid kultury popelnicových polí. Po nich přišli Keltové, zvýšili a vylepšili hradby a postavili nové brány. Svou známost Hostýn získal až v r. 1241, kdy se zde místní utekli schovat před Tatary; lidé se modlili k Panence Marii, aby je zachránila, jak Tataři chtěli zaútočit, tak se snesly blesky a celé Tatarské vojsko sežehly. Poté byl na Hostýně postavena kaple Panny Marie Ochraňovatelky, v r. 1721-1748 byl postaven poutní chrám ( jaký je k vidění i dnes ). Císař Josef II ho dal odsvětit, zbavit ho střechy a vnitřního vybavení, aby chátral. V r. 1841-45 se začalo opět s obnovou poutního místa, postavili se 2 křížové cesty (1901, 1905). Tolik stručná historie.
Ze počátku jsem si myslel, že po christianizaci na kopci již moc nebude, ale platl jsem se. Valy jsem našel celkem rychle a snadno, stačí sejít kousek do lesa a už na nich stojíte. Táhnou se do délky 1.8km, oppidum zabíralo plochu zhruba 20ha, s valem vysokým 15-18m, dnes pouze 5-8m. Uprostřed vrcholu je pěšina a ta se táhne po celé délce valů, to vše za přítomnosti velkých buků. Objevil jsem také 3 brány, z toho jednu klešťovitou - místo se jmenuje "Slavkovská Brána", tu jsem očekával nejvíce, a bál jsem se ,že tam již nebude, ale blízko nádherného jezírka se tyčili zbytky valů brány. Ty 3 jsou jisté, pak bych jsi troufl říci, že s branami ještě není konec. Další (možná taky kleštovitá )by mohla být na místě asfaltové cesty, kde jsou valy znatelně porušeny. Dále pak určitě vnitřní, která oddělovala valy Akropoli a předhradí. Ale dnes se již nedá nic zjistit, kvůli vysoké koncentraci křesťanských objektů.
Na místě Akropole mohla být i docela možná čtyřůhelníková svatyně, či nějaký jiný sakrální prostor v její blízkosti. Nyní se zde nachází, alespoň na jedné části, Bazilika a ještě dále na kopci na nejvyšším místě se tyčí elektrárna a kamenná rozhledna. Hostýn bych určitě každému, kdo to má blízko tak jako já (a nejen těm), doporučil navštívit.