• titulka.jpg

Keltské vánoční zvyky

Článek o keltských vánočních zvycích, jedná se o Den Sv. Barbory, Mikuláše, Slunovrat, Den Mláďátek. Taky o problematiku jmelí, vykuřování atd.   I když se to možná nezdá, keltských vánočních obyčejů není vůbec málo. I v zimě, kdy příroda spí, se konají nejrůznější zvyky a většina z nich přetrvala až do dnešních dnů a ani by jste možná nevěřili, že jsou právě od Keltů. Vezmeme to popořadě podle kalendáře.

4. prosince - Sv. Barbora - Trhání Barborek
  V tento den většinou tisíce žen a dívek vyjdou ven, aby utrhly větvičky třešně, zlatého deště, ? většinou čehokoliv, co vykvete. V den, kdy Barborky vykvetou je zimní slunovrat.
  Funguje to zcela dokonale a přesně. Nemusí to ale zcela vyjít v podmínkách paneláku (nemám zkušenosti), prostě v našich přetechnizovaných bytech plných trubek, drátů a dalších vlivů nemusí přírodní hodiny vždy dobře fungovat a může se stát, že Barborky nevykvetou.
  Pravidla pro správnost provedení jsou dvě. Barborky se neřežou, ale trhají. Druhé je, že by se měli trhat ze stromu, který je aspoň 10 let starý.

5. (6.) prosince - Mikulášský zvyk
  Tento zvyk je v dnešní době velmi zvláštní. Už složení Mikuláš, anděl a čert je divné.
S tímto zvykem také úzce souvisí tradice vykuřování. Druid byl degradován na Mikuláše s křížem na prsou, velkou čepicí a berlou (aspoň ta berla) a z lidí co chodili za zaříkávajícím Druidem se stal anděl a čert (degradace keltského božstva Cernunose - paroháče, vládce podsvětní říše na čert, který má taky rohy a žije v pekle podzemí - kde by byli křesťané bez Keltů : ), dva věčné protiklady, ale vyjádření téhož (odkaz na zásvětí). Druid zaříkávaje, chodil po staveních a za ním sedlák, který nesl kadidelnici, kde se pálily posvátné byliny. Druid zaříkával veškeré obyvatele (tím myslím i zvířata, protože keltské domy měli 2 části a to obytnou pro lidi a z druhé strany chlévy pro dobytek) proti nemocem a očišťoval je. Tomu napomáhal kouř, který se linul z kadidelnice. V dnešní době je do téhle podoby zvyku daleko, čert je jen jako strašák pro děti.

23. (24.) prosince - Zimní slunovrat - oslava světla
  V tento den je slunce nejníže na své pouti - je nejkratší den. A s dalším ránem zase pomalu stoupá do svého maxima o letním slunovratu. V tento den začíná "nový rok" putování slunce po obloze. Jak jsem již psal, k určování data zimního slunovratu nám slouží Barborky. Nesmíme se ale nechat splést datem 21. prosince, kdy je sice slunovrat, ale astronomický - slunce protíná rovinu ekliptiky. Síly, které v tento den působí se opožďují o 2 - 3 dny a dostáváme se na datum (23.) 24. prosince - Štědrý den, kdy je zvyk zdobení stromečku - keltové nosili pod stromeček dary přírodě - odtud ta tradice dárky pod stromečkem. Jistě máte i vy na vašem stromečku nějaké věci zlaté barvy, či takové co odkazují na zlato - už Kelty byli potvrzeny jeho léčivé účinky. Keltové ale stromeček "zdobili" (resp. dávaly dary pod něj) venku v přírodě, nikdy si ho neodnášeli domů. Paradoxem je, že v 18. stol v Německu se začal tento zvyk znesvěcovat a lidé si začali stromečky řezat a nosit je domů. A tohle znesvěcení se udrželo až do současnosti. Přitom už málokdo ví, proč tomu tak je a zná pravý způsob provádění tohodle zvyku. Myslíte si, že by Kelt / Druid uřezal stromeček je tak pro potěšení oka a odnesl si ho domů?
  Se slunovratem či štědrým dnem souvisí také zvyk půstu - skvělé to věci pro očistu organismu. V některých spíše katolických rodinách se tento zvyk dodržuje stále. Od zimního slunovratu se taky začalo počítat tzv. "12 svatých nocí", kdy je ještě více zvýšeno zemské záření. Lidé se proti němu chrání jednak půstem, jedly se speciální postní jídla, určená pouze pro tuto příležitost. (organismus je méně zatížen) a taky jmelím - jedním ze symbolů Vánoc.
  Každoročně si lidé kupují či jinak opatřují jmelí, aby si ho mohli pověsit nad vchod do domu či místnosti. Jmelí má velmi rozmanité vlastnosti a jednou z nich je, že odcloňuje zemské záření. Když např. v místnosti, kde proutek reaguje, zavěsíme jmelí, tak už budou reakce proutku ty tam. Mám to ozkoušené, funguje to.

28. prosince - Křesťanský den Mláďátek
  V tento den se šlehaly a možná, že i stále šlehají děti vrbovými nebo lískovými proutky, aby byly zdravé. Praktikuje se to i na dobytčatech. Nejde ani tak o šlehání, ale o jemné přejíždění proutkem po těle. Tento zvyk šlehání se praktikuje podruhé na Tatarec (pomlázku), ale je to daleko od přejíždění po těle...

Zdroj: M. Sillsová-Fuchsová, Návrat Keltů. Praha: Ivo Železný, 1996.