Druidská tradice: Systém

Druidové tvořili nejvýznamnější část keltské společnosti. Do jejich učení byli přijímáni jak chudí, tak i bohatí; avšak pouze pravděpodobně ti, kteří měli vlastnosti, které bychom mohli popsat jako vnitřní klid, vyzrálost duše, dar či nadání vnitřního zraku apod.
Druidové zastávali mnoho důležitých funkcí, a proto tedy byli také tak významní. Mezi nejdůležitější zajisté patří zajišťování náboženských obřadů, léčitelství, výchova jak mladých keltských příslušníků aristokracie, tak i působení na celý národ svým vzorem. Mezi neméně důležité funkce patřilo např. porodnictví, udržování mluveného slova, právo, astrologie, hudba, filosofie a v neposlední řadě diplomacie.

Druidové, co se týká jejich vnitřní struktury, tvořili systém o třech stupních.

Prvním stupněm byli bardové, kteří byli básníky, vypravěči legend a mýtů, uchovávali mluvenou tradici. Bardové a jejich úřad se jako jediný uchoval po zničení Keltů a jejich vlivu v Evropě nejdéle, a to v Irsku a Skotsku.

Vates nebo také Ovaté tvořili druhý stupeň. Měli znalosti bardů a také znalosti ovatského stupně, který se zabýval věštěním, léčitelstvím, porodnictvím, atd. Tento stupeň je možná již tedy duchovněji zaměřený než stupeň bardů. To ovšem nevyvrací důležitost obou.

Třetím stupněm je stupeň, který vychovává z ovatů budoucí druidy. Na tomto stupni je člověk zcela jiný než před počátky studia. Již má nějakou moudrost, a tak často bývá druid poradcem náčelníka či krále; jeho vliv spadá do politiky a diplomacie, vychovává mladé aristokraty atd. Druidové v době historických Keltů zastávali téměř všechny významné pozice, které byly úměrné jejich velikosti a byly hodny jejich ?úrovně.? Druidové stáli v pozadí; jako rádci vládců ovlivňovali osudy druhých. Vnější moc přenechávali druhým, v pozadí to však byli oni, kdo tahali za nitky. Zanechme naivních, romantických představ o druidech v lese se zlatým srpem; nejen tím byli oni, ale také politiky - kdo se vůbec odvážil postavit se jejich vůli, stejně neprosadil svou. Jeho rozhodnutí za pomoci magie ovlivnili tak, aby dosáhli svého či toho, co považovali za nejlepší; i takto to mohlo, avšak nemuselo, být.

Mimo tento třístupňový systém stojí ještě různé jiné speciální funkce jako např. vergobret aj.

Tento systém není ani doslovný a ani žádné dogma. Můj subjektivní názor na druidskou moudrost za doby historických Keltů je asi takovýto:
?Druidové tvořili onen trojstupňový systém, ale zcela jistě existovala určitá specializace v oboru. Nebyl ovat jako ovat či druid jako druid. Já osobně bych přirovnal ten systém k modelu dnešního vzdělávání lékařů. Pokud to aplikujeme na jakýkoliv stupeň z oněch tří. Na počátku je studium, které je všem společné, po té se projevuje určitá specializace. Někteří se rozhodnou např. pro ?specializaci? v traumatologii, jiní pro chirurgii. Tak i každý ovat nebyl mistr v bylinkaření. Samozřejmě, znal to nutné minimum a možná i něco navíc, ale mistr bylinář toho daného společenství byl jen jeden. To samé u druidů. Každý z nich měl znalosti přisuzující se stupni druidů, avšak ne každý byl významným diplomatem, politikem apod.?