Jednou si takhle vykračuju ulicí, mou obvyklou ranní trasu, kterou už chodím asi 5 let. Město. Mrholí, ale svítí slunce.
Jdu kolem parkovistě a vidím stromy? Jak jim tu asi je? No, moc dobře asi ne. Ale co jim zbývá? Smrt? Ta taky, ale předtím jim ještě technické služby ořežou nějaké větve, které by mohly nějak zavazet a kdoví co ještě. To vše na jejich úkor. Jdu kolem nich. Dívám se na jejich kmeny, větve, listy? vnímám přítomnost. Takové to "právě teď ". Zkuste si to uvědomit. Zrovna teď.
Zkuste si to uvědomit. Zrovna teď.
Jak čtete TOHLE SLOVO.
Tak přečetli jste si ho. Přítomnost se rychle stala minulostí. A takhle to jde pořád. Uvědomte si tu přítomnost. Rozhlédněte se okolo sebe. Vidíte živé bytosti? Ano!? Uvědomte si, že každá má svůj osud, svůj úděl či úkol na tomto hmotném světě. Pak přejde duše do zásvětí a přítomnost se stane skoro nekonečnou (čas ubíhá jinak) ? Potom ale většina zase musí na hmotný svět. Ale co se stane mezitím?
Proč si většina lidí nepamatuje zřetelně na všechny vzpomínky z minulého života/životů? ( ale i někteří si pamatují dobře )
Ale pouze až za pomoci "holotropa" aj. a to taky nemusí vyjít. Ano byla nám vymazána paměť.
Jak? Kým? Jak to probíhalo? Kým - Bohy? Zásvětím? Zásvětí = Lugh = světlo = forma energie = jiná úroveň bytí. Tahle ta energie nám upravila mysl. Ať se už oto stará ona sama či její obyvatelé ( podle Keltské knihy mrtvých to jsou elfové - obyvatelé zásvětí )či její obyvatelé, byla nám paměť upravena.
Jak to probíhalo? Rychle? Pomalu až zdlouhavě? Postupně? Je nám paměť upravena hned když přijdeme do zásvětí, či až tam jsme delší dobu, nebo je to nějaký speciální proces, který nemá s příchodem nic společného? Podle mě probíhá ten proces někdy ke konci našeho pobytu v zásvětí.( Ale nevylučuji, že to probíhá postupně). Přijdeme do zásvětí a pak už si nevzpomeneme na hmotu a až si budeme chtít vzpomenout, tak to už nepůjde. Přirovnal bych to k tomu, že duše upadne do kouzelného spánku"." Bude uvedena do tohoto stavu jedním z výše uvedených (zásvětí samotné, elfové, či bohové). Potom se nám něco zdá a přitom se maže většina vzpomínek na předchozí život. Probudíme se a pak duše opět opouští zásvětí, aby se vtělila do nějakého dalšího těla. Ve většině případů se nic neví o tom, že nám byla upravena paměť. Mazání je pro 2. a 3. úroveň bytí důležité. Proč? Třeba jsem četl: "Věděl jsem to všechno, věděl jsem proč je tu vesmír , jak vznikl, proč musíme pořád na hmotný svět, věděl jsem všechnu tajnou moudrost světa?". Tak proto je to důležité, Zásvětí (světlo, Lugh) či božská úroveň bytí (Vesmír) se bojí, že všechny tyhle vědomosti co se dají v zásvětí během okamžiku získat se mohou obrátit jednou proti nim?
pozn.
1. ..."čas ubýhá jinak" - čas v zásvětí není, tudíž neběží. V článku je to myšleno z pohledu duše zamřelého, přijde do zásvětí a stráví nějaký čas, ikdyž tam čas není. Bude tam nějakou dobu, než zase musí do hmoty.
2. v náštěvní knizejsme na tohle téma vedly horlivou debatu, pokud máte chuť můžete se na to mrknout, je to skoro na začátku.