poněkud navazuje na článek Kruhy bytí, takže pro lepší pochopení doporučuji nejprve si přečíst jej..
Lidé neumírají pro věk, pro nemoci nebo pro nehody, ale pro své myšlenky, jejichž vibrace mohou sice pomáhat, ale též škodit. Nesmrtelným je ten, kdo záporné vlnění sice nepotlačí, avšak dokáže je absolutně přeměnit na kladné, a tak se dostává do ideálního stavu. To se ovšem bohužel nikomu na světě zatím nepodařilo...
Amarilis Dé Lériet
Aby člověk dosáhl stupně, kdy je schopen prolomit vnitřní kruh abred, musí projít určitým duševním vývojem. K urychlení tohoto procesu vznikla před více než 5 000 lety wyda, obsáhlý soubor druidské filosofie a cvičení, které těm, jež jej užívají, zajišťuje smysluplný, harmonický a dlouhý život vedoucí k rychlejšímu řešení problémů, neustálému rozvíjení se a poznávání sebe sama i světa kolem sebe...
Když se v dobách dávno minulých rozdělil národ Indoevropský na mnoho různých kmenů, rozdělila se i učenost. Něco zůstalo na východě, kde na prastarém základě později vznikla učení, jež zahrnuje například jóga, tai-či a podobně a kde se po staletí vyvíjela moudrost, z níž ještě dnes můžeme čerpat, neboť mnohé myšlenky zůstaly pečlivě zapsány povětšinou v náboženských textech, např. soubor véd v Indii. Něco si s sebou při rozdělení Indoevropanů odnesli také kmeny Slovanské, něco Germánské a něco třeba také Keltové, kteří v době svého největšího rozkvětu (cca 400 př. n. l.) obývali téměř celou Evropu. A vlastně ji nikdy doopravdy neopustili, takže i mnohým z nás možná koluje v žilách jejich krev. A nejen proto je nám jejich učení blíž, ježto je situováno právě pro naše zeměpisné podmínky i pro nás samé...
Keltští kněží - tvz. aes dana (tj. učený lid; dana můžeme ale přeložit také jako moudrost nebo matka - od tohoto slova pak vzniklo jméno pohanské Velké Bohyně Matky - Danu) se dělili na několik vrstev, z nichž asi nejváženější a také nejobecněji pojatou, neboť sortiment jejich oborů byl všeobecně nejrozsáhlejší, byla vrstva Druidů (drui = ten, jež zná; někdy se uvádí, že je toto slovo odvozeno od řeckého výrazu drys (dub), neboť dub byl jejich neposvátnějším stromem, proto se jim také říkává Děti dubů, toto označení však pochází ze současnosti). Těch, kteří nakonec dosáhli po desítkách let učení (což vzhledem k tehdejší dálce života znamená téměř celý život) vysvěcení tohoto stupně, tedy na pozemské úrovni stupně nejvyššího, nebylo příliš, ale pro atraktivnost a prestiž tohoto povolání bylo zájemců stále dost. Ano, atraktivnost. Musím vás vyvést z omylu, pokud se domníváte, že druidi byli nějací poustevníci. Naopak ovlivňovali velkou část společenského a politického dění ve své kultuře. To, že žili v chatrčích na okraji osad a živili se výhradně dosti nuznou stravu, bylo čistě z praktických důvodů. Není totiž zrovna příjemné, když vás někdo ruší uprostřed vaší meditace či cvičení (wyda), takže střed města nebyl a není zrovna příhodným bydlištěm pro někoho, kdo se těmto věcem věnuje každý den. Důvodem byla rovněž snadnější dostupnost krajiny, v níž se vyskytovali předměty, které je možno používat při léčení nebo rituálech (bylinky, minerály atd.) A chudá strava? Jednoduše pro jasnost myšlenek, jež můžou kalit tučnější potraviny - např. maso, které také podporuje agresivitu a náladovost, leč druidové nebyli tak výhradní vegetariáni jako třeba indičtí jogíni.
Proč ale nakonec druidi téměř vymizeli, když se ve své společnosti těšili takové úctě a vážnosti a když dokázali věci, které v tehdejší době lidé přiřazovali nadpřirozeným silám (už sám extrémně nadprůměrný věk byl dostačující přinejmenším k podivuhodnosti)? Přišla doba Nového náboženství a s jeho špatným pochopením i inkvizice. A kdo by se chtěl stát druidem i za cenu vlastního života a každodenního ohrožení? Takových mnoho není, leč v některých starých rodinách se druidské učení předává dodnes a tyto rodiny své tajemství bedlivě střeží, ježto tam stále přežívá ona představa nutnosti je tajit, jež se zažila již v dobách dávno minulých. Snad proto jsou však tito lidé - druidi z rodin, kde se toto učení předává z generace na generaci - jedněmi z mála, kteří se v dávno zapomenutém učení doopravdy vyznají. Žádné písemné doklady se totiž nedochovali a ani dochovat nemohli, přestože písmo Keltové dávno znali. Druidské učení bylo příliš cenné a v rukou nepovolaných příliš nebezpečné, než aby se mohlo zapisovat, a tak podstupovat riziko, že bude objeveno. Ale to nebyl zdaleka jediný důvod. Proč zapisovat to, co si beztak pamatuji? A k čemu mi bude starý spis, když zemřu a nevezmu si jej s sebou? Jak jej naleznu v příštím životě? Vždyť se mi může ztratit a já pak budu zbavena všech myšlenek, jež obsahoval. Ne, to, co si zapamatujeme, to s námi půjde i po smrti. Navíc s tokem času se vše mění a wyda je především prostředek na zlepšování všeho, co k životu nezbytně potřebujeme, respektive, co potřebujeme pro opravdu kvalitní, harmonický a smysluplný život a pro lásku k přírodě. Proto se wyda vyvíjí a zahrnuje tak do sebe každodenní problémy, jež napomáhá řešit. Proč tedy zapisovat něco, co bude stejně "zítra" jiné?
Jediným nedostatkem této filosofie byl především její dlouhodobý útlum, který přetrhal většinu starých souvislostí a vazeb, takže se dnešní společnost octla téměř bez prostředků, aby jí mohla porozumět. Přitom právě wyda oproti veškerým obdobným "filosofickým cvičením" svého druhu skýtá jednu obrovskou výhodu a to jest - naprosté propojení s přírodou, jejíž součástí je i člověk. Tento princip tvoří téměř hlavní stěžeň celé druidské filosofie a tak i základ celé kultury - kultury Keltů, která byla tou poslední evropskou, jež byla s Matkou Zemí ještě tak hluboce spřízněna a spojena...
Wyda sama o sobě je opravdu obsáhlá, takže není možné, abych se o ní rozepisovala nějak detailně, nicméně se pokusím přiblížit alespoň základní fakta. Pokud však budete mít kdokoliv na toto téma nějaký dotaz, budu velmi ráda, když vám budu moci být nápomocna při jeho zodpovězení. Pokud máte nějaké připomínky, či kritiku ráda uvítám i to, neboť se jakožto druidka nikdy nebráním novým poznatkům...
Wyda je přirozený systém cviků, které vznikly pozorováním a praxí mnoha generací jedněch z největších mistrů všech dob. Po staletí se dále rozvíjela, a tak jí je, bylo a snad i bude možno využít pro problémy kultur všech věků.
Její základ tkví v detailním pozorování, pochopení a ovlivňování energií v těle člověka, přičemž rozlišuje tři základní energetická centra (obdobné sedmi jogínským čarám, ale pojaté z pohledu o pár odstínů jiného, přičemž oba jsou vesměs správné). Těmito centry jsou zaprvé hlava a dle indických mistrů tvz. Třetí oko (absolutní střed hlavy, do něhož je průnikem kořen nosu), z nichž vyplývá mentální (myšlenkové) pole člověka (znázorňováno nebem), které řídí jeho duchovní stránku; zadruhé pak srdce, jež je ústředím pole emocionálního (citového) (znázorňováno vodou), které má vliv na duševní stránku člověka; a poslední je centrum v solar plexu, tedy "těžiště" pole vitálního (znázorňováno zemí), jež je životní silou člověka a ovlivňuje jeho tělesný stav. Základem zdraví, stability, síly a vůbec "dokonalosti" člověka je rovnoměrný průtok energií těmito centry. Wyda pomáhá zaprvé tato pole posílit, aby jste mohli přejít do další fáze a nastolit mezi nimi harmonii. Posledním stádiem je sjednocení těchto center a tím způsobem v podstatě stanutí v jednotě. Tehdy se člověk zpravidla dostává do fáze, kdy je schopen prorazit abred a též jeho léčivá síla nabývá vrcholu, neboť prolínání všech polí umožňuje rozšíření vnějšího energetického okruhu, a tím pádem soustředění energií na libovolném místě. Toho většinou dosáhli až vysvěcení druidi, kteří se v tomto i v jiném stále snažili zdokonalovat, neboť věděli, že jedině tak si i nadále uchovají to, co z moudra Země jim již patří. A ježto svým zdokonalováním dosáhli různých úrovní, dělí se druidství ještě na tři základní stupně podle schopností jednotlivého mistra.
Druidské učení není ale jen wyda, i když ta je všeobecně považována za základ, jakým skutečně je, neboť na ni navazuje stupeň magie, tj. wicca (nesmí být zaměňováno s Gardnerovským kultem Wicca, který tento název sice převzal, ale jinak s ní má pramálo společného). Zatímco wyda je především rozvoj v harmonii, což obnáší zároveň rozvoj tělesný, duševní i duchovní, wicca představuje především uplatňování toho, co přinesla wyda...
Na závěr bych řekla asi toto: wyda ani wicca v nejmenší míře nejsou výplodem něčí fantasie, jsou založeny na základních principech přírody, které prozkoumali a propracovali nezávisle na sobě několikeré kultury starověku a všechny přišly vesměs na totéž. Důležité je také zdůraznit, že po celém světě snad ve všech duchovních řádech, které po věky ukrývaly tajemství života, je zjevně cítit pohyb, neboť všechno se s časem mění a co se zastaví, utone pod jeho přívalem...
A co "wyda" dnes? Zatímco středověk a novověk až do věku Vodnářů (1999) znamenal úpadek, v dnešní době věda opět objevuje podobné principy a zákonitosti, např. moderní neuropsychologická Feldenkraisova metoda, která došla postupy moderní vědy k srovnatelným výsledkům, jaké znali druidi již před 5 000 lety.
Všechno se ví, ale většina věcí zůstává zapomenuta...
Nevím kolik toho, kdo z čtenářů tohoto článku ví, takže bych ještě chtěla dodat, že v Keltské společnosti vládl matriarchát (kulty Velké Matky), takže i vysoké funkce směli zastávat jedinci obou pohlaví, proto existovali i četné druidky...