• titulka.jpg

Černov

Nádherné babí léto přímo vyzývá k výletům a já vám zde předkládám mé dojmy z jednoho z větších keltských sídlišť na Moravě. Tohle místo na mne udělalo opravdu velký dojem, ta atmosféra toho "starodávna" je tam opravdu cítit?. Než začneme, rád bych se zde také věnoval popisu cesty a to z toho důvodu, že tím bych chtěl předejít bloudění těm, kdo ho chtějí najít. Takže. Pojedete z Vyškova na západ, směr Blansko, Jedovnici (Moravský kras, jeskyně Macocha a další). Zanedlouho projedete Ježkovice (asi 10km od Vyškova) tak tuhle vesnici projedete, pojedete dále ještě zhruba asi kilometr v lese po levé straně z Ježkovi je odbočka na Račice - po té se dáte. Cesta je samá serpentina. Projedete všechny serpentiny a až budete skoro dole, dávejte si pozor po pravé straně na odbočku do lesa (lesní cesta) je to zelená turistická značka. Poté se vydáte a ta vás již bezpečně dovede až nahoru.

ohořelé kameny

druhá vlna hradby(vnější) s příkopem

Hradiště se nachází na jižním okraji Drahanské vrchoviny v nadmořské výšce asi 470m. Hradiště je na ostrohu, který obtéká potok Rakovec. Hradiště bylo dobře přístupné z jedné strany a to ze severozápadu, kde se táhne mocný trojitý val. Podíváme se, co o opevnění píše J. Čižmářová ve své Knize Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku. "Na nejpřístupnější severovýchodní straně je opevnění tvořeno dvěma rovnoběžnými pásy valu s příkopem. Vnější val a příkop probíhají v mírném oblouku v délce 225m v minimální vzdálenosti 30m od druhého valu a vyúsťují na bočních příkrých svazích ostrožny. Toto třetí opevnění je nejvýraznější. Převýšení koruny valu nade dnem příkopu se pohybuje v rozmezí 4 -5,2m a šíře příkopu dosahuje 10 - 12 m. Paralelně s ním ve vzdálenosti 12 - 15m probíhá 220m dlouhý úsek vnitřního (čtvrtého) opevnění, tvořeného opět příkopem a valem, který je 1,5 až 2m převýšený nade dnem příkopu. Toto vnitřní opevnění pokračuje dále po obvodu vnitřní části hradiště v podobě terénní vlny s kamennou destrukcí. Na jihovýchodním obvodu akropole je patrné přerušení vnitřního opevnění a terén zde přechází v plošinu, kudy mohla procházet přístupová komunikace." (konec citátu)

torzo vnějšího valu s příkopem

torzo vnìjšího valu s příkopem

Velmi zajímavé je, že původně se myslelo, že hradiště je raně středověké - slovanské osídlení (nález fragmentů keramiky). V roce 1950 -53, kdy zde probíhal výzkum, který vedl E. Šimek byly nalezeny doklady laténského osídlení (pozdní latén) a označil tuto lokalitu za oppidum. Avšak pozdější výzkum ukázal, že se o oppidum rozhodně nejedná, mj. dle nálezů dr. Čižmáře v 80. letech minulého století. Toto hradiště je tedy datováno do doby časného laténu - tedy do doby kolem roku 400 př. n. l.

Celkové dojmy jsou úžasné. I po 2500 letech jsou zde velmi patrné valy a příkopy. Můžeme najít ještě dokonce ohořelé kameny (hradba vyhořela), konec hradiště je spojován s příchodem druhé vlny Keltů na Moravu. Dle mého názoru je tahle lokalita, co se "hmatatelnosti důkazů" týče, ze všech větších keltských sídel na Moravě (beru v potaz Staré Hradisko a Hostýn) nejlepší. Jsou tu nádherně vidět všechny valy a příkopy. Ohořelé kameny jsou na pozůstatcích hradeb dobře patrné. Hradiště není ani moc velké, takže jeho prozkoumání netrvá tak dlouho, ale přitom jste neustále překvapování něčím novým, zajímavým. Tohle místo vám velmi vřele doporučuji navštívit.