Na Staré Hradisko se pohodlně dostanete autobusem z Prostějova, který odjíždí pár metrů od vlakového nádraží. Oppidum se nachází na východním okraji Drahanské vrchoviny pár kilometrů od vesnice Malé Hradisko, z které vede na oppidum naučná stezka.
První doložené zmínky o hradišti najdeme v. r.1519, kdy se píše, že v místě zvané hradisko se nalezlo dostatek jantaru (myrrhy) . Nejslavnější zmínka o něm je ale od J.A. Komenského: "Hradisco, ubi myrrha effoditur" - Hradisko , kde je nacházena myrrha. Který pochází ze slavné Komenského mapy Moravy z roku 1627.Kromě jantaru zde byli nalezeny mince, kvůli kterým ve 20. letech 20. stol. kvůli kterým byl zahájen amatérský výzkum. Dále v. r. 1934-37 byl proveden Systematický výzkum profesionálních archeologů J. Bohma (Státní archeologický ústav v Praze) a J. Skutila (Moravské zemské muzeum Brno) . Bylo prozkoumáno důkladně předhradí i se vstupní bránou i vnitřní a vnější hradby (celkem odkryto 2 ha) .Po válce výzkum pokračoval pod vedením J. Meduny ( 60. -70. léta 20. století) a M. Čižmáře (80.- 90. léta 20.stol. )
Největší Moravské oppidum se rozkádá na ploše 37,5 ha . Celková délka valů je něco přes 2 km. Následuji tedy naučnou stezku a za vesnicí se v blízkosti už rýsuje pohled na Hradisko.
Dojdu ke druhé ceduli a ta mi značí, že se již nacházím na okraji oppida. 
Procházím tedy bránou a po cestě jdu až na nejvyšší vrchol prastarého města. Další cedule mě informuje o dalších Moravských nálezech a druidech všeobecně. Je tu lavička a ohniště. Usedám na lavičku a rozhlížím se po okolní krajině. Před sebou vidím Malé Hradisko a zdejší krajinu. Na druhé straně mám trochu výhled na Plumlov , Prostějov a na hory v dály. Jedna z nich by možná mohl být Hostýn? jednu opravdu se mu podobající vidím, ale netroufám si tvrdit, že je to opravdu on. Vítr mi lehce fouká do tváře. Přináší různé vůně lesa a luk. Pořádně se nadechnu, zavřu oči a představuju si jak by to tu tehdy mohlo vypadat ?.
?nacházím se ve velkém domě, vyjdu ven a kolem mě je ještě pár dalších polozemnicí. Mají funkci dílen, ve kterých se lily barevné i drahé kovy, razily mince, vyráběly jantarové korále, skleněné předměty, atd. Celé tohle je všechno je obehnáno plotem. V jednotlivých dvorcích sídlí rodiny i celé generace. Takovýchto dvorců je zde více. Jednotlivé dvorce jsou mezi sebou spojeny cestami, z nichž některé jsou dlážděné...
Otvírám oči a jsem na staré známe lavičce. Pokračuji teda už normálně. Rozhlédnu se. Místo dvorců neposečené louky a na jejich hranicích s hradbou nefungující elektrický ohradník. Krávy, které měly spásat tohle místo tu nejsou, možná je to pro můj záměr dobře. Přicházím k jedné straně valu a putuji po jeho okraji. Obdivuji obří zeď, která zde zbyla po výkopech archeologů. Pokračuji po jejím obvodu dále, kde již není rovná, ale rozsypaná po svahu. I tak je to výška. Ode dna příkopu až na vrcholek je to tak 5m! Na straně od jihu kde teče potok je vidět, že val je z této strany jakoby trojitý. Na masivní násep, který začíná již u potoku a stoupá do výšky asi 8m navazuje na další, tentokrát tak 4m vysoký násep a na něm jsou pozůstatky vrcholu. Dojdu až k bráně kterou jsem sem vstoupil a opouštím oppidum směrem Malé Hradisko?
  |